Přestože si většina lidí představí pracovní den historiků umění jako soustředěné bádání nad uměleckými díly nebo knihami, Jana Zapletalová tráví velké množství času v terénu – na lešení, v montérkách a někdy i s helmou na hlavě. Objektem jejího zkoumání jsou totiž nástěnné malby a štukové dekorace, které bývají vysoko na klenbách a stěnách kostelů, paláců, zámků a dalších barokních staveb.
V počátcích své vědecké dráhy se díky stipendijním pobytům na univerzitách v Bologni
a Miláně zabývala dílem italských malířů v České republice. Vytvářela tak pomyslný kulturní most mezi oběma státy. Jelikož stovky umělců po staletí migrovaly za prací a hledaly výdělek na staveništích v mnoha koutech raně novověké Evropy, začala se postupně věnovat fenoménu umělecké migrace. „Většina mistrů v Čechách a na Moravě označovaných za italské solitérní umělce byla ve skutečnosti součástí evropsky významného fenoménu kolektivní migrace z velmi malého území od Luganského jezera z dnešního italského Švýcarska,“ uvádí Jana Zapletalová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP).
Tito architekti, štukatéři, sochaři a malíři vytvořili velké množství uměleckých památek v Čechách a na Moravě z doby renesance a baroka, které pokládáme za naše národní kulturní dědictví. „Migrovaly celé rodinné klany. Byli skvěle organizovaní, flexibilní a dokázali se výborně adaptovat. Pracovali jako mezinárodní stavební korporace. Není divu, že bývali dříve označováni za uměleckou mafii, která místním nedávala mnohdy šanci. Mezi skupinami štukatérů navíc panovala velká rivalita. Zdokumentovali jsme případ, kdy si jeden štukatér objednal vraždu šéfa druhé skupiny, aby zlikvidoval konkurenci, “ říká docentka Zapletalová, která studuje nejen migrační mechanismy a strategie získávání zakázek, ale zejména díla samotná, s cílem památkové ochrany.
Jana Zepletalová také se svými kolegy usiluje o rehabilitaci štuků, jakožto dlouho opomíjeného druhu uměleckých děl. Aktuálně vede mezinárodní projekt Erasmus+ Stucco decoration across Europe, v němž se široký tým specialistů z oblasti dějin umění, restaurování a materiálových analýz zaměřuje právě na studium štukových dekorací migrujících umělců. Výzkumníci se v něm mj. zabývají průzkumem sal terren a grott – barokních umělých jeskyní Arcibiskupského zámku v Kroměříži, s cílem pomoci Arcibiskupství olomouckému s přípravou památky k restaurování.
Jana Zapletalová má za sebou velké množství zahraničních stáží, je autorkou řady publikací, byla též proděkankou pro vědu a výzkum na FF UP. Její odborné kvality jen podtrhuje, že je v současné době hostující profesorkou na nejprestižnější italské univerzitě La Sapienza v Římě.