Radka Žídková na svém příkladu ukazuje, že se do vědy dá vrátit i po zastávce v komerční sféře. Po studiu molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě pracovala jako inspektorka jištění jakosti pro oddělení mikrobiologie ve farmaceutické firmě. Když jí na školním srazu bývalá spolužačka řekla o Institutu sociálního zdraví (OUSHI) – pracovišti Cyrilometodějské teologické fakulty UP, které se zaměřuje na psychické zdraví, rozhodla se, že zde, v nově založené laboratoři, bude zkoumat jedno z nejpalčivějších témat současného lidstva – chronický stres. „V korporátu má každý svou danou úlohu, po čase jsem se začala nudit. V budově plné psychologů, terapeutů a lékařů mám skvělou příležitost zkoumat stres a jeho dopady komplexně, z více úhlů pohledu. Je to nesmírně kreativní prostředí. Akorát se dodavatelé někdy podivují, když vezou chemikálie do laboratoře na teologickou fakultu,“ popisuje se smíchem zázemí unikátního pracoviště Radka Žídková, která svůj doktorát studuje společně na UP a v nizozemském Groningenu.
„Někteří z nás ani neví, že trpí chronickým stresem. Pozorujeme jedince, kterým v psychologickém dotazníku vyjde, že jsou v pohodě a my jim potom změříme dlouhodobě velmi vysokou hladinu stresového hormonu – kortizolu. Stres totiž často bereme jako normu, už jsme si zvykli, ale naše tělo stres stále vnímá a reaguje na něj,“ popisuje Žídková, proč je právě multioborový pohled na stres klíčový. Přestože je totiž krátkodobě zvýšená hladina stresových hormonů evolučně funkční a žádoucí obranný mechanismus, dlouhodobě má celou řadu negativních dopadů na naše zdraví, od vysokého krevního tlaku přes cukrovku až po oslabenou imunitu či rychlejší stárnutí kůže. „Jelikož tělo a duše jsou jeden celek, propojujeme laboratorní zázemí, kde měříme tvrdá data, s poznatky terapeutů, kteří umí stres popsat a změřit psychologicky. Když díky vyšetření kortizolu zjistíte, že trpíte chronickým stresem, může vám pomocí právě psychoterapie nebo změna životního stylu. Kdyby bylo měření hladiny stresu součástí preventivní péče, mohli by lékaři pacienta upozornit na zvyšující se stres a tím pádem například na zvýšené riziko vysokého krevního tlaku. Pacient by tak mohl začít řešit příčinu stresu a třeba se vyhnout některým lékům,“ vyzdvihuje Žídková komplexní přístup ke zdravotním problémům.
Metodu neinvazivního měření kortizolu ze slin v kombinaci s psychologickými dotazníky nabízí OUSHI také komerčně. Vzorky si klienti v pohodlí domova odebírají v průběhu celého dne. „Kortizol má být v ideálním případě vysoký po ránu a poté by měl přirozeně klesnout. U vysoce stresovaných lidí jsou však hodnoty zvýšené v průběhu celého dne,“ přibližuje metodu, při které optimální hodnoty stresu odečítají z mezinárodních metastudií, Radka Žídková. Při zjištění vysokých hodnot stresu dostane klient také odborná doporučení, jak se zjištěnými skutečnostmi dále pracovat. Na základě měření jejího týmu by měly vzniknout i specificky české normy hladiny kortizolu u tuzemské populace.