Ve středověku čelily ženy, které měly moc, nebo jen veřejně vystupovaly, podobným výzvám a paradoxům jako v Kendomu (nebo jako v současnosti) - měly být poslušné, ale přesto schopné řídit domácnost či obchod; měly se chtít (za)líbit mužům, ale ne moc, aby je nepokoušely; morálně bezúhonné, ale zároveň obstát v každodenní realitě. Je „nemožnost být ženou“ historickou konstantou?