Asta Žukauskaitė pochází z Litvy, ale svůj vědecký domov našla na Hané. Působí na Katedře chemické biologie Přírodovědecké fakulty, kde vede vlastní výzkumnou skupinu a motivuje své studenty k profesnímu růstu a sbírání zkušeností v zahraničí. Do Olomouce dorazila v roce 2013, měsíc po získání svého doktorského titulu. Ačkoliv v mládí zvažovala i studium medicíny, nakonec zvítězila chemie. Zakládá si na aplikovatelnosti a reálné využitelnosti svého výzkumu.
Ve své odborné práci se specializuje na syntézu heterocyklických sloučenin, zejména indolových derivátů, které mají vysokou biologickou aktivitu a široké využití. Cílem jejího výzkumu není jen teoretická příprava nových látek, ale hledání jejich reálného uplatnění, ať už jako potenciálních léčiv či regulátorů růstu rostlin. Asta Žukauskaitė a její tým vyvíjejí sofistikované nástroje, které pomáhají biologům „vidět“ dovnitř rostlin. „Chemie je fascinujícísama o sobě, ale já jsem vždy chtěla, aby moje práce měla smysl a konkrétní využití. Je motivující vidět, že to, co v laboratoři připravíme, může lidem k něčemu skutečně sloužit,“ vysvětluje svůj pragmatický přístup.
Jako vedoucí týmu staví na první místo rozvoj svých lidí. Úspěch pro ni neznamená jen vlastní publikační činnost, ale především růst jejích studentů. „Jsem na ně velmi pyšná. Největší radost mám, když vidím, jak se posouvají a rostou po osobní i profesní stránce,“ říkáAsta. Sama své studenty aktivně podporuje v zahraničních stážích, protože právě zkušenosti získané v cizině považuje za klíčové pro úspěšnou vědeckou kariéru. Svým studentům klade na srdce zásadní radu: „Buďte zvídaví a zjišťujte si své možnosti. Když nevíte, co je možné, nemůžete toho dosáhnout.“
Na Olomouci oceňuje především atmosféru města a fakt, že vše potřebné má v docházkové vzdálenosti. Když se zrovna nevěnuje vědě, nejlépe si odpočine hraním deskových her. Se svým přítelem jsou dokonce častými návštěvníky univerzitního deskovkového klubu. A specifika života v Česku? Asta přiznává, že kulturní bariéry nevnímá. „Litva a Česko jsou si velmi podobné, máme rádi podobná jídla a sdílíme nadšení pro sport. Jediný rozdíl je, žev Čechách přichází jaro dřív – už se ho nemůžu dočkat,“ dodává s úsměvem.