Jana Pelclová se dlouhodobě věnuje výzkumu modifikovatelných behaviorálních faktorů zdraví, jako jsou pohybová aktivita, sedavé chování a spánek. Její práce přispívá k prevenci chronických onemocnění a podpoře zdravého stárnutí prostřednictvím vhodného životního stylu. Byla jednou z prvních autorek výzkumných publikací v ČR zaměřených na popis pohybové aktivity u dospělých a seniorů.
V posledních letech se zaměřila na inovativní analýzu 24hodinového pohybového chování, které propojuje všechny klíčové části denního režimu do jednoho komplexního profilu. Tento přístup umožňuje lépe porozumět tomu, jak pohybová aktivita, sedavé chování a spánek ovlivňují zdraví. Výzkumy pod jejím vedením například ukázaly, že i krátká záměna času stráveného vleže nebo vsedě za pohybovou aktivitu nízké intenzity, jako je např. chůze, může významně přispívat ke zdraví seniorské populace. Naopak pokles pohybové aktivity střední a vysoké intenzity a nárůst sedavého chování zvyšují riziko vzniku některých civilizačních onemocnění, např. obezity.
Díky spolupráci s odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci a zahraničními partnery přispěla profesorka Pelclová k pokroku v metodách analýzy kompozičních dat a aktivně se podílí na mezinárodních iniciativách zaměřených na optimalizaci denního režimu pro podporu zdravého stárnutí, a to zejména s využitím nových technologií, jako jsou například „chytré hodinky“ a mobilní aplikace. Tyto technologie mohou vedle motivace k pohybu také kontrolovat jeho správné provedení, a dát klientům důležitou zpětnou vazbu. Ve své práci usiluje o komplexní propojení výzkumu a jeho aplikace do praxe. „V rámci našich výzkumů se vždy snažíme přijít s doporučeními pro jednotlivé účastníky studií. Změny v pohybovém režimu je třeba nastavovat především individuálně na základě zdravotních a dalších možností jednotlivce,“ popisuje Jana Pelclová, která je také zakladatelkou a garantkou navazujícího magisterského programu Zdravé stárnutí, specializace pro učitele tělesné výchovy, který má za úkol seznámit absolventy se zásadami práce se seniorskou populací.
Kromě toho svoji výzkumnou i pedagogickou činnost směřuje do oblasti tance. V rámci evropských iniciativ i práce s postgraduálními studenty se zaměřuje na taneční intervence u starší populace i jedinců s neurodegenerativními onemocněními. Svou vášeň pro hudbu a tanec také přetavila ve vznik taneční specializace pro studenty bakalářského programu Tělesná výchova se specializacemi na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci (FTK UP). „Již na postgraduální studium jsem šla s tím, že chci učit rytmickou gymnastiku a taneční hodiny s hudbou, k níž mám blízko. Jsme jediná tělovýchovná fakulta v České republice, kde studenti mohou vnímat kvality pohybu s klavírním doprovodem. Tanec je velmi komplexní, vede k rozvoji koordinace, rytmické schopnosti a také aerobní zdatnosti. A na rozdíl od jiných pohybových aktivit či sportů přináší tanec silný emoční prožitek,“ upozorňuje profesorka Pelclová, která během doktorského studia působila ve Světové bance ve Washingtonu D.C., kde pomáhala vytvářet pohybové programy, včetně těch s tanečním obsahem, pro zaměstnance banky.
V posledních letech se její výzkum odklání od dospělé a seniorské populace také k dětem a adolescentům. V současnosti je hlavní řešitelkou multidisciplinárního projektu ReDiKid – Odolné dítě v digitálním světě, jež bude zkoumat rizika spojená s nezdravým používáním digitálních technologií. Cílem projektu je podpořit komplexní rozvoj odolnosti dětí ve věku 9–11 let s důrazem na důležitost pohybu v celkové resilienci jednotlivce. „Toto období představuje kritickou fázi vývoje, kdy děti začínají intenzivně využívat digitální technologie, což významně ovlivňuje jejich digitální gramotnost, sociální interakce i chování. Navíc v tomto věku začíná docházet k zásadním psychologickým a kognitivním změnám, které formují jejich schopnost reagovat na digitální výzvy a rizika,“ vysvětluje profesorka Pelclová, jež působí také jako zástupkyně vedoucího na Institutu aktivního životního stylu FTK UP.