Když se Lucie Brulíková po magisterském studiu organické chemie na UP rozhodovala, jakému tématu se bude věnovat během následného doktorátu, přišla jí do cesty možnost pracovat pod vedením Antonína Holého. Ten ji mimo jiné zaujal svým velkým rozhledem napříč vědeckými obory a inspiroval ji v dráze, kterou se dále vydala – medicinální chemie, vývoj léčiv. Za svého celoživotního mentora však považuje profesora Hlaváče, který byl jejím vedoucím během magisterského studia, konzultantem během doktorského studia i postdoca a podpořil ji při zakládání vlastní výzkumné skupiny.
Po pauze způsobené mateřstvím hledala vlastní směr výzkumu – a přišlo jí do cesty téma tuberkulózy. „Moje babička se léčila na tuberkulózu, zároveň se tato nemoc, která byla již považována za vymýcenou, začala opět objevovat, a to především její rezistentní kmeny. Současná léčiva tak přestávají na tuberkulózu zabírat, a nadto mají celou řadu vedlejších účinků, léčba rezistentní tuberkulózy je velmi dlouhá a komplikovaná. V roce 2023 zemřelo na tuberkulózu 1,25 milionu lidí,“ vyjmenovává Lucie Brulíková okolnosti, které ji přivedly k vývoji nových léčiv proti tuberkulóze – tzv. antituberkulotik.
Přestože díky profesoru Hlaváčovi měla možnost docházet do laboratoře i během péče o malé dítě a má v životopise několik pobytů na zahraničních výzkumných pracovištích, mj. díky podpoře prestižním Marie Skłodowska-Curie programem, setkávala se při startu vlastní výzkumné skupiny s typickými těžkostmi, jimž čelí vědkyně-matky: „Start byl hrozně těžký, začínala jsem od nuly. Po rodičovské pauze bylo velmi obtížné získat jakýkoliv grant – všude vadila publikační mezera způsobená mateřstvím. Obrovskou výhodou tak byla možnost zažádat si o Juniorský grant UP, který na univerzitě umožňuje financovat nové výzkumné týmy. V kontextu českých vysokých škol se jedná o velkorysou možnost pro začínající vědce.“
Dnes má její tým dvanáct členů a spolupracuje například se zahraničním pracovištěm v Antverpách, kde na modelových organismech testují látky, které její laboratoř navrhne a syntetizuje. V rámci UP spolupracuje také s kolegy z katedry biochemie, fyzikální chemie a Ústavu molekulární a translační medicíny, kteří jí pomáhají s designem nových molekul. Přesto se často stane, že navržené látky mají namísto předpokládané biologické aktivity úplně jinou. Jedna z jejích molekul tak překvapivě účinkuje proti trypanozomám – parazitům způsobujícím například spavou nemoc. „U parazitů zatím netušíme, proč některé naše molekuly fungují tak, jak fungují. Po prvotních testech tedy molekuly dále upravujeme, jednotlivé části nahrazujeme jinými a snažíme se zjistit, která část je zodpovědná za sledovaný účinek. Je to taková skládačka, kterou neustále přestavujeme, aby výsledek bylo funkční léčivo s minimem vedlejších účinků,“říká Lucie Brulíková, která působí také v akademickém senátu Přírodovědecké fakulty UP a je odborným garantem programu Badatel pro středoškolské nadané studenty. A právě práce s mladou generací vědců a vědkyň jí přináší největší potěšení.