Natália Kaščáková působí na Institutu sociálního zdraví OUSHI, kde se věnuje biopsychosociálnímu přístupu ke zdraví. Vystudovala medicínu s cílem stát se praktickou nebo dětskou lékařkou, nakonec ji ale pohltila psychiatrie a po 18 letech klinické praxe takévýzkum. S psychoterapeutickým výcvikem začala nezvykle brzy, už během studia medicíny a tento směr se stal zásadním pilířem její práce. Ve své práci propojuje svět „tvrdých dat“ s křehkými lidskými příběhy. Zkoumá, jak traumata z dětství ovlivňují naše zdraví v dospělosti a jakou roli hraje psychická odolnost. I když žije a ordinuje na Slovensku, Olomouc ji svou atmosférou přirostla k srdci.
Ve své odborné činnosti se primárně zaměřuje na psychosomatiku a psychotraumatologii avliv nepříznivých životních událostí na zdraví. „Cílem není jen sbírat data, ale především prevence a osvěta. Chceme zjistit, jak negativní dopady na zdraví zvrátit nebo zmírnit,“ přibližuje Natália Kaščáková podstatu své práce. Její výzkum stojí na analýze velkých datových souborů – od tisícovky respondentů z běžné populace až po velmi specifické skupiny, jako jsou psychiatričtí pacienti či lidé bez domova. Společně s týmem hledá odpovědi na to, jak odolnost a pozitivní zážitky dokážou léčit rány z minulosti.
K vědě ji přivedla šťastná náhoda. Během těhotenství se na konferenci setkala s profesorem Peterem Tavelem z Univerzity Palackého, který hledal posilu do svého týmu pro analýzu dat. Ačkoliv si původně myslela, že se jako matka a lékařka do výzkumu naplno nezapojí, vědecká práce vzbudila její zvědavost. Dnes ji baví propojování své klinické praxepsychiatričky, které je obohacené o vědecké bádání.
Ačkoliv pracuje v ambulanci v Bratislavě, Olomouc si zamilovala pro její atmosféru a komunitního ducha. Vědecká práce jí díky své flexibilitě umožňuje skloubit kariéru s péčí o rodinu, což vnímá jako klíčové. Aby zvládla náročná témata, se kterými se denně setkává v ordinaci i ve své vědecké práci, udržuje se v psychické i fyzické kondici tancem, cvičením a jógou.