Petra Kührová, působící v Českém institutu pokročilých technologií a výzkumu (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci, se ve svém výzkumu zaměřuje na pochopení chování DNA a RNA, nukleových kyselin, jež jsou nositelkami genetické informace. Jako výpočetní chemička modeluje pomocí počítačových simulací interakce mezi atomy v těchto molekulách a snaží se pochopit jejich strukturu a biologické funkce. „Vyvíjíme metody, které pomohou roztančit molekuly nukleových kyselin tak, abychom lépe pochopili, jak vypadají a jak se chovají za různých podmínek,“ přibližuje doktorka Kührová, která původně studovala učitelství matematiky a chemie, poté se rozhodla pro vědeckou dráhu a získala doktorát z fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě UP.
Zjistit přesnou 3D strukturu nukleových kyselin je v některých případech velmi obtížné. „U proteinů je relativně snadné vytvořit krystalovou strukturu, která je vhodná pro počítačové modelování. U nukleových kyselin to však často není možné. RNA je velmi nestabilní a má tendenci se shlukovat do různých, obtížně předvídatelných struktur, což značně komplikuje její modelování a 3D popis pomocí počítačové chemie,“ popisuje Petra Kührová, která pracuje na vývoji tzv. silových polí molekul DNA a RNA. Ty pomáhají zpřesňovat počítačové simulace a umožňují tak lépe předvídat, jak se budou molekuly chovat v různém prostředí či v kombinaci s jinými látkami. To může usnadnit například vývoj léků.
V současné době se zabývá interakcí mezi nukleovými kyselinami a lipidy. Spojení těchto molekul najdeme například v mRNA vakcínách, které fungují mj. na principu zabalení mRNA molekuly do lipidového obalu. Spolu s kolegyní, doktorkou Paloncýovou zabývající se právě lipidy a buněčnými membránami, chtějí objasnit, jak je nukleová kyselina doručována do organismu, co se děje s jednotlivými složkami vakcíny uvnitř buňky, a jak vlastně mRNA molekula v lipidovém obalu vypadá. „Vzhledem k tomu že se zabýváme velmi malými částicemi, není možné proces vstupu do buňky sledovat pomocí tradičních mikroskopických technik. Při vizualizaci lipidových částic často vidíme pouze jejich tvar, aniž bychom mohli detailně prozkoumat jejich vnitřní strukturu. Tyto limity však můžeme překonat pomocí počítačového modelování. Pochopení celého procesu by mohlo přispět k vyšší účinnosti léčiv a nižším vedlejším účinkům. Jelikož v současnosti patříme mezi hrstku týmů, které se tímto směrem vydávají, máme příležitost významně přispět k rozvoji výzkumu v této velmi aktuální oblasti,“ říká Petra Kührová, která má za sebou zahraniční stáže v Cambridge a ve Washingtonu.
Vedle toho působí také jako koordinátorka pro mladé a začínající vědce v rámci projektu evropské agentury pro spolupráci ve vědě – COSY a je aktivní ve skupině FemCOSY, která podporuje ženy ve vědě. Podílí se například na pořádání online seminářů pro mladé nebo začínající vědce zaměřených na zlepšení prezentačních schopností. „Můj obor se dobře kombinuje s péčí o dvě děti – stačí internet a můžu dělat vědu kdykoliv a kdekoliv. To si ale ne každá vědkyně může dovolit. Mladým ženám-matkám, se kterými se setkávám, často chybí podpora, ať už od vedoucího laboratoře nebo instituce, a z vědy odcházejí. Přicházíme tak o velké talenty jen proto, že někde nebylo možné vyčlenit místnost a založit dětskou skupinu. V tomto ohledu máme u nás velké rezervy,“ poukazuje doktorka Kührová na velký problém současné vědy.